Za jakých podmínek může být přerušena dodávka elektřiny do našeho podniku a jaké nároky lze proti dodavateli v souvislosti s tím uplatnit ?
Za jakých podmínek může být přerušena dodávka elektřiny do našeho podniku a jaké nároky lze proti dodavateli v souvislosti s tím uplatnit ?
S ohledem na skutečnost, že současná veskrze technizovaná výroba bývá z převážné části závislá na pravidelných dodávkách elektřiny, popř. též dalších energií a může tak každé, byť krátkodobé přerušení její dodávky způsobit řadě odběratelů nemalé škody, jsou základní práva a povinnosti všech subjektů spojené s výrobou, přenosem a distribucí elektřiny upravena v zák. čísl. 458/2000 Sb., energetickém zákoně a podnikání v energetických odvětvích podléhá státnímu dozoru. Elektřina je distribuována k jednotlivým odběratelům prostřednictvím tzv. distribuční soustavy, která je provozována ve veřejném zájmu a představuje vzájemně propojený soubor vedení a zařízení provozovaného držitelem licence na distribuci elektřiny v dané oblasti. Energetický zákon umožňuje provozovateli distribuční soustavy zcela přerušit neplánovaně bez předchozího upozornění dodávku elektřiny pouze v kritických případech, zejména při bezprostředním ohrožení života nebo zdraví, majetku, ve stavech nouze a v případech protiprávního jednání odběratele. Při takovémto přerušení dodávky elektřiny většinou není od provozovatele distribuční soustavy ani objektivně možné žádat avízo ohledně přerušení dodávky elektřiny s ohledem na skutečnost, že vznik těchto událostí nelze většinou předvídat nebo si odběratel toto přerušení způsobil svým protiprávním jednáním, a tedy musel oprávněné přerušení dodávky elektřiny předvídat. Jiná situace však nastává v případě, kdy dodávka elektřiny nebude přerušena nepředvídatelnou nebo protiprávní situací, ale vznikne v důsledku plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy jako jsou např. její opravy, údržba či revize. V tomto případě je provozovatel distribuční soustavy povinen informovat odběratele nejméně 15 dnů před plánovaným přerušením dodávky elektřiny, a to přinejmenším způsobem v daném místě obvyklým. Způsob doručení je stanoven v energetickém zákoně pouze obecně a apriori předjímá jakousi místní obvyklost doručování důležitých sdělení. Mnohdy se však stává, že žádný určitý způsob doručení není v daném místně obvyklý nebo není odběrateli bez jeho zavinění znám, např. když je jeho podnik vzdálen od centra obce či města, nebo kdy není dokonce „v místě obvyklý“ způsob určitelný vůbec. Právě pro takovýto případ, kdy může odběrateli hrozit značná škoda v důsledku skutečnosti, že se o odstávce elektřiny včas nedozví, by měl provozovatel distribuční sítě učinit vše potřebné k tomu, aby se odběratel opravdu o odstávce prokazatelně dozvěděl, tedy jej např. pro jistotu i telefonicky kontaktovat. Vhodnost takového oznámení by měl vždy posoudit v daném případě provozovatel distribuční soustavy. Oznamovací povinnost nemá provozovatel distribuční soustavy pouze v případě, kdy přerušení dodávky elektřiny je způsobeno prováděním nutných provozních manipulací a nepřekročí v daném případě 20 minut. Provozovatel distribuční soustavy je vždy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčiny jejího přerušení. Možnost požadovat po provozovateli distribuční sítě náhradu případné škody včetně ušlého zisku po dobu plánovaného přerušení dodávky elektřiny je v případně správného postupu provozovatele distribuční soustavy energetickým zákonem přímo vyloučena. Opačná situace by však mohla nastat v případě, kdyby provozovatel distribuční soustavy plánovaně přerušil dodávku elektřiny bez řádného oznámení, popř. dříve než 15 dní po oznámení apod. V takovémto případě by byl nárok na náhradu škody a ušlého zisku vůči provozovateli distribuční soustavy zcela oprávněný a právně vynutitelný.
Lze zaměstnance v případě přerušení dodávek elektřiny po tuto dobu převést na jinou práci i bez jeho souhlasu?
Vzájemná práva a povinnosti zaměstnanců vyplývající z pracovněprávních vztahů jsou upraveny v zák. čísl. 65/1965 Sb., zákoníku práce a v dalších pracovněprávních předpisech. Případ, kdy dojde k přerušení dodávky pohonné síly (elektřiny), která je k plnění úkolů zaměstnance nezbytná, je označován pracovněprávními předpisy jako tzv. prostoj. Prostoj představuje překážku v práci na straně zaměstnavatele, kdy zaměstnanec nemůže z objektivních příčin vykonávat druh práce, kterou má sjednanou v pracovní smlouvě. Tato překážka v práci však působí pouze na zaměstnance, kteří pracují pro zaměstnavatele v pracovním poměru, nikoliv tedy na zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V případě, že se vyskytne na straně zaměstnavatele prostoj, je tento oprávněn převést zaměstnance na jinou práci, a to i bez jeho souhlasu. Převedením na jinou práci se rozumí přidělení takové práce zaměstnanci, kterou nemá sjednánu jako druh práce v pracovní smlouvě. Převedení zaměstnance na jinou práci lze uskutečnit pouze na dobu nezbytné potřeby a vždy s přihlédnutím k vhodnosti této práce pro zaměstnance z hlediska jeho zdravotního stavu a schopností. Zaměstnavatel rovněž musí brát zřetel na kvalifikaci zaměstnance, i když toto kritérium nemusí být v případě nedostatku dostatečně kvalifikované práce po dobu nezbytného přidělení jiné práce zohledněno. Důvod převedení na jinou práci a dobu po kterou by mělo převedení trvat, je nezbytné předem projednat se zaměstnancem. V případě, že zaměstnavatel nemůže zaměstnance převést na jinou práci, protože takovou nemá nebo tato neodpovídá jeho schopnostem či zdravotnímu stavu, je povinen mu vyplatit náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % jeho průměrného výdělku.
Může osoba dodávající elektřinu provádět bez našeho souhlasu zásahy na vegetaci v areálu našeho podniku? Kdo je povinen odstraněné stromy a jiné porosty odklidit?
Přebujelý porost v areálu podniku může ohrozit bezpečné a spolehlivé provozování zařízení distribuční soustavy, což může ve svém důsledku vést nejen k omezení či přerušení dodávek elektřiny k samotnému odběrateli, na jehož pozemku se tato vegetace nachází, ale rovněž i ostatních k distribuční soustavě připojených odběratelů. V případě, že by došlo k zásahu porostu do distribuční soustavy, mohlo by rovněž dojít k ohrožení její bezpečnosti, spolehlivosti jejího provozu či dokonce k havárií na jednotlivých zařízeních pro distribuci elektřiny. S ohledem na skutečnost, že distribuční soustava je zřízena ve veřejném zájmu a jejím hlavním účelem je zabezpečení spolehlivé distribuce elektřiny, musí mít provozovatel této soustavy možnost potencionální hrozbu přerušení či omezení dodávky elektřiny, popř. možný stav nouze, včas vyloučit. Oprávnění provozovatele distribuční soustavy zasáhnout do vlastnického práva majitele či uživatele určitého pozemku odstraněním přebujelého porostu upravuje zák. čísl. 458/2000 Sb., energetický zákon. Provozovatel distribuční soustavy je povinen nejprve upozornit vlastníka či uživatele pozemku na skutečnost, že stromoví a jiné porosty na jeho pozemku mohou ohrozit bezpečné a spolehlivé provozování zařízení distribuční soustavy a poskytnout mu přiměřenou dobu k jejich odstranění. V případě, kdy tak majitel či uživatel pozemku neučiní, je provozovatel distribuční soustavy oprávněn odstranit nebo okleštit stromoví a jiné porosty, provést likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů, to vše za předpokladu, že tyto přímo ohrožují bezpečné a spolehlivé provozování zařízení distribuční soustavy. Při tomto postupu je ovšem provozovatel distribuční soustavy povinen v co největší míře šetřit práv vlastníka dotčeného pozemku a vstup na pozemek mu zároveň bezprostředně oznámit. Provozovatel distribuční soustavy provádějící výše uvedené práce na cizím pozemku je tedy povinen tyto práce provést tak, aby co v nejmenší míře zasahovaly do práva majitele či nájemce pozemku tento užívat nebo z něj brát užitky, a zároveň došlo jen minimálním škodám na porostech a jiné vegetaci. Z hlediska odpadu, který činností provozovatele distribuční soustavy při provádění odstraňování nebo oklešťování porostů vznikne, je tento povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. Pro majitele či nájemce pozemku, na kterém byly zásahy provozovatele distribuční soustavy provedeny tedy z toho vyplývá, že po dokončení všech nezbytných prací by na jeho pozemku neměl zbýt žádný rostlinný odpad a stopy po těchto zásazích by měly být co nejmenší. V opačném případě by měl majitel či nájemce pozemku vyzvat provozovatele distribuční soustavy k neprodlenému splnění jeho povinností a v případě, že takto neučiní, uvést pozemek do původního stavu a následně na něm požadovat úhradu vzniklých nákladů.
Mgr.Filip Záděra
HOLEC, ZUSKA & Partneři