Smlouva o dílo, která je dnes upravena v §2586 až 2635 nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“)[1], je smluvním vztahem, který charakterizuje závazek zhotovitele provést dílo pro objednatele na svůj náklad a nebezpečí a závazek objednatele dílo převzít a zaplatit cenu. Jak vyplývá z této charakteristiky, „provedení díla“ je podstatným znakem daného smluvního typu a jako takový je podrobněji upraven v § 2604 a násl. NOZ.
Nově, aby se na dílo dalo pohlížet jako na provedené a zhotoviteli tak vznikl nárok na zaplacení ceny díla, musí být splněny dvě kumulativní podmínky. Dílo musí být dokončeno a pak taktéž předáno. Dílo se přitom považuje za dokončené až v momentě, kdy zhotovitel předvede jeho způsobilost sloužit svému účelu. Výslovné zakotvení povinnosti zhotovitele dílo předvést je tak zásadní změnou, kterou nová úprava přinesla. Původní občanský zákoník[2] totiž vůbec nespecifikoval moment provedení díla, zatímco obchodní zákoník[3] podmiňoval tento moment pouze řádným ukončením díla a jeho předáním objednateli tak, že mu bylo umožněno s dílem nakládat.
Co se rozumí termínem „předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu“, zákon blíže nespecifikuje. Lze však dovodit, že způsob předvedení funkčnosti bude záviset na povaze konkrétního předmětu díla. U projektové dokumentace to může například znamenat, že zhotovitel bude muset po jejím předložení vysvětlit objednateli případné nejasnosti. U zhotovené stavby to zas pravděpodobně znamená, že zhotovitel provede její prohlídku s předvedením funkčnosti jejích jednotlivých částí. Otázkou pak může být, jakým způsobem se bude předvádět funkčnost děl, jejichž výsledkem není hmotná věc.
Z předmětné změny zákonné úpravy vyplývá, že zhotovitel již nemůže odmítnout dílo objednateli předvést navzdory tomu, že si smluvní strany takovou povinnost zhotovitele výslovně nesjednaly. Tím zákonodárce reagoval na problém, se kterým se mohli někteří objednatelé díla v praxi setkat. Zároveň je ale smluvním stranám zachována možnost ujednat si zvlášť k dokončení díla, neboli k předvedení jeho funkčnosti, provedení zkoušek, jichž se musí účastnit objednatel nebo hodnověrná, odborně způsobilá a nestranná osoba.
Jelikož se předvedení díla zhotovitelem vztahuje ke způsobilosti díla sloužit svému účelu, z uvedené změny zákonné úpravy také vyplývá, že je v nejlepším zájmu objednatele obeznámit zhotovitele s účelem díla výslovně a co nejpodrobněji. Tento závěr platí i v případě, že by účel díla mohl být dovozován z povahy smlouvy a okolností konkrétního případu.
[1] Zákon č. 89/2012 Sb.
[2] Zákon č. 40/1964 Sb.
[3] Zákon č. 513/1991 Sb.