Pro smluvní tvorbu webových stránek je podstatné, aby jejich vnější vzhled („design“), tj. co uživatel vidí na svém monitoru, byl jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora.
Webové stránky se bezpochyby staly jedním ze základních nástrojů sloužících k prezentaci podnikatelů a jejich výrobků či služeb. Na základě dosavadních skutečností lze dovodit, že povědomí o právním pozadí vytváření webových stránek a nutnost nezbytného smluvního základu není vždy dostatečné. S tvorbou a provozováním webových stránek je spojena řada faktických a zejména právních vztahů a otázek, zejména z oblasti práva autorského, občanského, obchodního i trestního.
Pro pochopení právního rámce tvorby webových stránek by bylo vhodné uvědomit si, že webová stránka se skládá ze dvou hlavích složek: digitálního obsahu tvořeného zvláště textem, grafikou, videoklipy, hudbou atp., zahrnujícího celou řadu předmětů práv k duševnímu vlastnictví; digitální obsah je představován prostřednictvím počítačového programu.
Webová stránka sama o sobě je schopna být předmětem autorskoprávní ochrany, pokud je výsledkem tvořivé duševní činnosti autora. Lze pak uvažovat o díle souborném jako souboru nezávislých děl nebo jiných prvků, kdy způsob výběru nebo uspořádání obsahu je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora (sem lze přiřadit i tzv. databáze ve smyslu autorského zákona) nebo jako dílo kolektivní, na jehož tvorbě se podílí více autorů a pod vedením fyzické nebo právnické osoby, pod jejímž jménem je uváděno na veřejnost, přičemž jednotlivé příspěvky nejsou schopny samostatného užití.
Webové stránky mají vstupní, tzv. domovskou stránku („home page“) s odkazy (hyperlinky) na propojené webové stránky. Autorskoprávní ochrany požívají jak tyto jednotlivé webové stránky tak i jejich celek, protože autorské právo se vztahuje nejenom na dílo dokončené, ale i na jeho jednotlivé vývojové fáze a části.
Z výše uvedeného vyplývá, že pro smluvní tvorbu webových stránek je podstatné, aby jejich vnější vzhled („design“), tj. co uživatel vidí na svém monitoru, byl jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora. Případné nesplnění podmínek autorskoprávní ochrany je předmětem dokazování, platí domněnka autorskoprávní originality. Zde je nutno upozornit, že autorskoprávní ochrana webové stránky jako autorského díla se vztahuje na způsob vyjádření díla, na tvořivé upořádání jejího obsahu, nikoli na obsah samotný.
To co uživatel nevidí, ale je pro celou záležitost primární, je počítačový program zachycující vzhled webové stránky v kódové podobě – zdrojový kód. Počítačový program je považován za autorské dílo, je-li původní, kdy je autorovým vlastním duševním výtvorem.
Tomu bude odpovídat i vytvoření webové stránky, jež lze rozdělit na vlastní vytvoření jejího vzhledu a odpovídajícího počítačového programu, ve kterém je webová stránka zakódována (např. HTML aj.). Mohou zde proto být uzavřeny dvě smlouvy nebo smlouva jedna pokrývající oba aspekty, což je ovšem praktičtější.
S ohledem na autorskoprávní povahu webové stránky a ovládajícího počítačového programu se bude jednat o smlouvu autorskoprávní. Smlouva o vytvoření (a užití) webové stránky je svých charakterem smlouvou smíšenou, na níž se přiměřeně použijí ustanovení smlouvy o dílo v souladu s ustanovením § 61 autorského zákona a s ohledem na povahu účastníků pak ustanovení § 536 a násl. obchodního zákoníku či § 631 a násl. občanského zákoníku. Není vyloučeno ani uzavření dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti podle zákoníku práce (zde s přihlédnutím k požadavkům zákoníku práce na stanovený rozsah prací nebo pracovní činnosti).
Webová stránka jako předmět smlouvy v době jejího uzavření ještě neexistuje a objednatel nemá zpravidla představu o jejím konkrétním vzhledu. To s sebou přináší problém přesného určení předmětu smlouvy a vede k tomu, že smlouva bude často plněna postupně, v několika etapách, jak se bude upřesňovat a dotvořovat vzhled webové stránky a v určité fázi i vytvořen její zdrojový kód (návrh grafického ztvárnění webové stránky a případné protinávrhy, zakomponování tzv. existujících děl objednatele nebo třetích osob, způsob a forma schvalování jednotlivých fází, „off line“ a „on line“ testovací verze webové stránky a s tím související platby).
Podstatnými náležitostmi smlouvy o vytvoření (a užití) webové stránky by měly být: určení díla; úplatnost smlouvy (včetně odměny za užití autorského díla); zhotovitelův závazek provést dílo na vlastní nebezpečí; účel užití díla (licence objednateli k užití v dohodnutém rozsahu a za dohodnutým účelem, v zájmu objednatele by mělo být co nejširší vymezení).
Mezi doporučené náležitosti smlouvy by měly náležet zejména: způsob nakládání s existujícími díly, tj. materiály poskytnutými objednatelem k zabudování do webové prezentace; prohlášení zhotovitele (autora), že má oprávnění užít na objednatelově stránce díla třetích osob (používáním webové stránky nedochází k porušování práv třetích osob); upřesnění podmínek užití – licence, její územní, časový a množstevní rozsah, druh licence; možnost objednatele upravit či jinak měnit dílo, jeho název nebo označení autora; detaily provozu webové stránky; podmínky aktualizace obsahu webové stránky.
V případě, že webová stránka má být vytvořena zaměstnancem ke splnění jeho pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru, bude se jednat o zaměstnanecké dílo ve smyslu autorského zákona. V takovém případě se další smlouva mezi nimi neuzavírá, s výjimkou úmyslu zaměstnavatele postoupit práva třetí osobě. Majetková práva vykonává zaměstnavatel svým jménem a na svůj účet.
Oldřich Trojan
Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři