Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři, sdružení advokátů přijme specialistu na veřejné zakázky.
Nabízíme
§ příjemné pracovní prostředí ve středně velkém kolektivu v centru Prahy
§ možnost aktivní účasti na atraktivních projektech zejména veřejného sektoru
§ různorodá práce v oblasti veřejných zakázek a souvisejících otázek
§ možnost profesního růstu a zajímavé finanční ohodnocení
Dne 13.2.2018 proběhla v budově rektorátu ČVUT tisková konference za účasti předsedy vlády v demisi Andreje Babiše, velvyslance Spojených států amerických Stephena Kinga, českého a evropského vedení koncernu General Electrics Aviation, pana rektora ČVUT pana doc. Vojtěcha Petráčka a pana děkana Fakulty strojní prof. Michaela Valáška. Předmětem tiskové konference bylo oznámení zahájení výzkumné spolupráce mezi společnostmi GE Aviation Czech a Fakultou strojní ČVUT včetně realizace prvního kroku výzkumné spolupráce – úspěšného spuštění a prvního testu převratného turbovrtulového motoru na nově vybudované unikátní výzkumné infrastruktuře ČVUT.
Od 1. ledna 2018 nabyla účinnosti novela zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), provedená zákonem č. 367/2017 Sb., která se výrazně dotkla procesu poskytování dotací a návratných finančních výpomocí (dále jen „dotace“) ze státního rozpočtu. Hlavní změnou, kterou novela přináší, je, že se na řízení o poskytnutí dotace (dále jen „dotační řízení“) a na rozhodnutí o poskytnutí dotace bude podpůrně vztahovat obecná právní úprava správního řízení obsažená v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Tímto příspěvkem navazujeme na náš předchozí článek zveřejněný na webu naší advokátní kanceláře (http://holec-advokati.cz/cs/publikace/aktuality/400); dnes bychom se rádi zaměřili na některé konkrétní praktické otázky související s aplikací správního řádu na dotační řízení, jakož i na ustanovení správního řádu, která se naopak v rámci dotačního řízení nepoužijí.
Do nabytí účinnosti nového obecného nařízení o ochraně osobních údajů[1] (GDPR) 25. května 2018 zbývají přibližně čtyři měsíce. Na seminářích a konferencích, jakož i v rámci každodenního poradenství, dostáváme četné dotazy týkající se této nové úpravy. V praxi se setkáváme jak s přeceňováním významu GDPR, tak s jeho podceňováním. V prostředí ČR se objevuje celá řada subjektů, které se této problematice věnují s různou mírou odbornosti a porozumění prostředí, ve kterém se GDPR aplikuje. Domníváme se, že v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje lze identifikovat několik zajímavých specifik. Tento článek shrnuje, co je potřeba s ohledem na náběh účinnosti GDPR udělat, a vybírá desatero základních povinností z pohledu výzkumných organizací v ČR.
[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)
13. ledna 2018 nabyl účinnosti zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, který byl přijat za účelem transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2015/2366 ze dne 25. 11. 2015, o platebních službách na vnitřním trhu (tzv. PSD2). Nový zákon o platebním styku s sebou přináší několik poměrně významných změn oproti dosavadní právní úpravě, přinášíme přehled těch nejdůležitějších z nich.
Dne 1.1.2018 je zákonem č. 368/2016 Sb. změněn zákon o veřejných rejstřících (304/2013 Sb.) a tím je zřízena Evidence skutečných majitelů právnických osob zapsaných do veřejného rejstříku a svěřenských fondů v evidenci svěřenských fondů. Tato novela, upravující zejména zákon proti praní špinavých peněz č. 235/2008 Sb., implementuje tzv. AML směrnici, jejímž účelem je předcházení využívání finančního systému k praní špinavých peněz nebo financování terorismu.
Začátek roku 2018 s sebou přinesl několik poměrně důležitých změn zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“).
Novela byla provedena zákonem č. 460/2016 Sb. a zákonem č. 303/2017 Sb., přičemž některé ze změn nabyly účinnosti již v průběhu roku 2017 a jiné se staly účinnými právě od 1. ledna 2018. Přinášíme jejich stručný přehled.
Přestože řada návrhů zákonů zůstala v minulém volebním období tzv. „pod stolem“, poněkud mimo větší publicitu prošla legislativním procesem novela zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, a to s účinností od 1. 1. 2018. Stalo se tak zákonem č. 367/2017 Sb.
Do účinnosti nového nařízení Evropské unie upravujícího oblast ochrany osobních údajů[1] dne 25. května 2018 ještě stále zbývá několik měsíců. Správci a zpracovatelé tak stále mají prostor přizpůsobovat své postupy a prostředky zpracování osobních údajů nové právní úpravě. Záměrem tohoto článku je proto shrnout základní změny, které nařízení GDPR do oblasti zpracování osobních údajů přináší, a to s akcentem na vybrané aspekty specificky se týkající zaměstnavatelů, když tito z povahy věci tvoří významnou skupinu subjektů zpracovávajících osobní údaje.
[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) – dále v tomto textu jako „nařízení GDPR“.
Městský soud v Praze pokračuje v praxi zavedené Nejvyšším správním soudem a napravuje neúnosný stav mezi poskytovateli a příjemci v rámci poskytování dotací. Ve svém nedávném rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost Oznámení o nevyplacení části dotace, kterým byla příjemci dotace – veřejné výzkumné instituci – krácena dotace o domnělé nezpůsobilé výdaje.
Městský soud vrátil věc zpět poskytovateli dotace k dalšímu řízení, současně vyslovil ve věci právní názor, kterým je poskytovatel dotace v dalším řízení vázán.án.