Home Page

Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. uzavřel, za asistence naší advokátní kanceláře po více než rok trvajících náročných jednáních s původně třemi uchazeči, nadlimitní významnou veřejnou zakázku ve formě jednacího řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 5 písm. a) zákona o veřejných zakázkách  na dodání vysoce výkonného laseru – tzv. High Repetition Rate Advanced Petawatt Laser System – L3 v hodnotě cca 900 milionů Kč.

Praxe realizace stavebních zakázek, umocněno ještě zakázkami financovanými ze strukturálních fondů EU, nutí člověka k filosofickým úvahám. S výjimkou Stvořitele asi neznáme jiného tak geniálního vizionáře, plánovače a stavitele, který by dokázal do nejmenších detailů zhotovit plán, spočítat potřebnou hmotu a energii a vše realizovat tak, aby vzniklo výsledné plně funkční dílo s předem nastavenými parametry v míře nesmírného detailu. Zatímco skutečný Stvořitel je nepochybně vybaven nekonečně velkou měrou předvídavosti, lze o tom do jisté míry důvodně pochybovat u „obyčejného“ zadavatele veřejné zakázky na stavební práce.

Přes tuto logickou úvahu však zákon o veřejných zakázkách („zákon“ nebo „ZVZ“) staví zadavatele veřejné zakázky na stavební práce do pozice Stvořitele. Předpokládá totiž, že zadavatel je právě oním geniálním vizionářem, který dokáže jakoukoli stavbu, a to bez ohledu na její složitost, promyslet do nejmenších podrobností tak, aby nezaznamenala v průběhu své realizace potřebu jakýchkoli dodatečných úprav postupů či prostorových řešení, záměn materiálů, oprav nedostatků projektu apod.

Zastánci stávající zákonné konstrukce zadávání dodatečných stavebních prací rádi namítají, že zákon přece na obdobné případy pamatuje, když umožňuje takové stavební práce zadat postupem v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 zákona, a to dokonce zjednodušeným způsobem ve smyslu § 34 odst. 5 písm. b) zákona. Když se však na celou věc podíváme podrobněji, a hlavně prakticky pohledem zadavatele, musíme nutně dojít ke smutným závěrům, že není–li zadavatel vizionářem, takové práce často nezadá, aniž by porušil zákon.

Školením technologických skautů v Pištíně jsme ukončili účast na dalším zajímavém projektu. Ve spolupráci s ČSOB Advisory a.s. jsme od Prosince 2012 poskytovali právní poradenství nově vytvořené Kanceláři transferu technologií Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Dne 17. 8. 2013 nabyla účinnosti vyhláška ČNB č. 235/2013 Sb., která mění pravidla v souvislosti s informační povinností ekonomických subjektů vůči České národní bance (ČNB) z pohledu devizové a platební pozice státu. Jedná se o informační závazky vyplývající z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 ze dne 12. ledna 2005, o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic.

Na začátku srpna Poslanecká sněmovna schválila doprovodné zákony k rekodifikaci soukromého práva, se kterými nový občanský zákoník počítá. Jejich schválení tak bylo důležitou podmínkou pro to, aby se účinnost této zásadní změny v českém právním prostředí obešla bez zbytečných komplikací a nejasností.

Ke dni 01.07. 2013 nabyla účinnosti novela nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky.

Potřeba přijetí nového katastrálního zákona vznikla, mimo jiné, v souvislosti s novým občanským zákoníkem, který přinese několi změn týkajících se práva nemovitostí a věcných práv. Kromě nových věcných práv nový občanský zákoník zavádí požadavek na zápis mnoha dalších skutečností, které se do katastru dosud nezapisovaly. Novým katastrálním zákonem by měla být odstraněna i dualita právní úpravy problematiky katastru nemovitostí.

Parlamentem ČR byla schválena novela zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, kterou (i) se umožňuje tzv. řetězení pracovních smluv a (ii) dochází ke zkrácení nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami ze stávajících 12 na 11 hodin.

Každá změna právních předpisů je vždy spojena s očekáváním a jistou mírou nervozity. Naplní se záměry jejích tvůrců a bude praxí přijata, nebo její aplikace vyvolá řetězovou reakci dalších změn a úprav? Je v této podobě nezbytná či vhodná? Přináší odpověď na současné problémy teorie a praxe v dané oblasti práva?

Tyto otázky si nepochybně klade každý z nás v souvislosti s pomalu se blížícím datem nabytí účinnosti právních předpisů, jejichž přijetí představuje završení současné etapy procesu rekodifikace soukromého práva u nás.

Pracovní poměr, jakož i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon (zákoník práce). Tato základní teze ustanovení § 2401 NOZ má potvrzovat, jak sama důvodová zpráva uvádí, že nový občanský zákoník nemá ambici zasahovat do pracovního práva, a proto ponechává úpravu vzniku, změn a zániku pracovního poměru, jakož i úpravu práv a povinností zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru jako doposud speciální zákonné úpravě. Cílem nového občanského zákoníku je tak především naplnit typický soukromoprávní princip subsidiarity obecného zákona vůči zákonu speciálnímu. I přes uvedený základní princip je však nutno hned na počátku zdůraznit, a doprovodná novelizace NOZ tento poznatek jen umocňuje, že nová právní úprava nezřídka významně dopadá právě i do oblasti pracovního práva a rozhodně nepředstavuje jen pouhou legislativně technickou úpravu či systematické přesunutí vybraných institutů ze zákoníku práce do zákoníku občanského.