Home Page

Advokátní kancelář Holec, Zuska & partneři se umístila v průzkumu atraktivity zaměstnavatelů v ČR v letošním roce na 25. místě z 50 v oblasti právních služeb. Tento výsledek je o to cennější, když si uvědomíme, že v rámci čistě advokátních kanceláří (tedy bez státní správy a ostatních podniků, které se nezabývají čistě právním poradenstvím), jsme se umístili na 8. místě.

Lze považovat za obecně přijímaný fakt, že řádné plnění pracovních povinností zaměstnance je zásadně neslučitelným s popíjením alkoholu v pracovní době; další skutečnosti spojené s problematikou alkoholu v pracovněprávních vztazích, včetně souvisejících povinností zaměstnance i zaměstnavatele, jakož i jejich práv, již tolik známé být nemusí, a tak se je pokusíme z těchto perspektiv dále shrnout.

V minulém týdnu prezident republiky podepsal novelu zákona o veřejných zakázkách, novela by v tomto týdnu měla vyjít ve Sbírce listin. Vzhledem k tomu, že účinnosti novely je nastavena na den vyhlášení, bude vhodné si rozebrat základní okruhy změn, které přináší.

Dne 19.2. jsme v partnerské spolupráci se společnostmi PricewaterhouseCoopers a RESEA uspořádali konferenci na téma odečitatelné položky na výzkum a vývoj pro poplatníky daně z příjmů a smluvního výzkumu. Smyslem konference bylo informovat o novinkách v oblasti daňových realizace výzkumných projektů plátců daně z příjmů a spolupráce podniků s výzkumnými organizacemi.

V kontextu historického vývoje je i v současné době patrná snaha o právní regulaci této oblasti lidské činnosti. Tato oblast je předmětem úpravy veřejnoprávní i soukromoprávní v odvětví práva občanského, správního, finančního a trestního, asi ve zhruba dvaceti pěti právních předpisech.

Vztah mezi zadavatelem a dodavatelem veřejné zakázky má dvě na sebe bezprostředně navazující, nicméně právně odlišné fáze, v rámci nichž se vzájemně prolínají vlivy a vazby zejména dvou zákonů – zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „OZ“). Pojmově je právní vztah mezi zadavatelem a dodavatelem vztahem soukromoprávním, kdy právní teorie považuje proces zadání veřejné zakázky podle ZVZ za jeho vysoce formalizovanou kontraktační fázi.

Podnikatelé jsou v rámci své podnikatelské činnosti zatíženi dodržováním celé řady nejrůznějších povinností. Jednou z nich je i povinnost uvádět na svých obchodních listinách, stejně jako na svých internetových stránkách, zákonem stanovené údaje.

Dne 05. 02. 2015 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 24/2015 Sb., kterým se mění mimo jiné zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů („Novela RPÚR“).

Jak se v české legislativě stalo bohužel již zvykem, zákonná norma, která má být srozumitelná a jasná zejména těm, jimž je určena, trpí mnoha výkladovými nejasnostmi a vyvolává řadu otázek k její aplikaci. O to hůř, když snaha Senátu odložit účinnost této normy alespoň o pár měsíců, zůstala nevyslyšena; územní samosprávné celky se tak musí ze dne na den vypořádat s dopady, které norma přináší. Bližší vysvětlení bohužel nelze hledat ani v důvodové zprávě k Novele RPÚR, která trpí obecností a je z ní patrno, že zákonodárce si na mnohých místech vůbec neuvědomil, jaké otazníky při aplikaci normy v praxi vyvstanou.

V minulých číslech Veřejných zakázek jsme se zabývali problematikou veřejné podpory v  souvislosti se zadáváním veřejných zakázek, veřejné podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a konečně i problematikou financování veřejných infrastruktur.

Samotný název tohoto institutu je tak trochu zmatečný, ale na druhou stranu se zase jedná o institut, který v mnohých případech může zadavateli jednak urychlit řízení a jednak mu dát možnost jej dokončit, aniž by musel celé řízení opakovat znovu.