Home Page

Podnikatelé jsou v rámci své podnikatelské činnosti zatíženi dodržováním celé řady nejrůznějších povinností. Jednou z nich je i povinnost uvádět na svých obchodních listinách, stejně jako na svých internetových stránkách, zákonem stanovené údaje.

V březnu letošního roku byla v Praze pořádána konference s názvem „Škoda vzniklá porušením zákona o veřejných zakázkách a porušením podmínek, za nichž byla dotace přiznána – její možné vymáhání“. Nejvyšší správní soud ČR prezentoval na této konferenci ústy soudce JUDr. Petra Mikeše, Ph.D. současnou neutěšenou situaci v oblasti dotací. Z jeho prezentace přinášíme nejzajímavější postřehy, které plně korespondují s našimi již dříve několikrát publikovanými právními názory.

Změna textace ustanovení § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ je významným posunem ve dvou směrech.

Prvním je faktická možnost řešit situace, které do té doby byly neřešitelné právě s ohledem na posuzování takové situace pouze z hlediska její objektivní nepředvídanosti, tedy je zde vytvořen širší prostor pro využití ustanovení  § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ.

Novelizací zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), došlo mimo jiné i ke změně textu ustanovení  § 23 odst. 7 písm. a). V úvodní části ustanovení se slova „objektivně nepředvídaných“ zrušují a za slovo „okolností“ se vkládají slova „které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat,“.

Uvedená změna je plně v souladu se směrnicí o zadávání veřejných zakázek Directive 2014/24/EU of the European Parliament and of the Council of 26 February 2014 on public procurement and repealing Directive 2004/18/EC  (32014L0024). Tato směrnice obsahuje následující text: „potřeba změny byla vyvolána okolnostmi, které veřejný zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat (the need for modification has been brought about by circumstances which a diligent contracting authority could not foresee)“.

V prvním čtvrtletí letošního roku byly přijaty některé právní předpisy s přímým dopadem na oblast VVI. Kromě toho bylo možno zaznamenat některé zajímavé trendy a výstupy související s touto oblastí, o kterých má smysl v této souhrnné informaci mluvit.

Vztah mezi zadavatelem a dodavatelem veřejné zakázky má dvě na sebe bezprostředně navazující, nicméně právně odlišné fáze, v jejichž rámci se vzájemně prolínají vlivy a vazby zejména zákona o veřejných zakázkách (ZVZ) a nového občanského zákoníku (NOZ). Pojmově je právní vztah mezi zadavatelem a dodavatelem vztahem soukromoprávním, přičemž právní teorie považuje proces zadání veřejné zakázky podle ZVZ za jeho vysoce formalizovanou kontraktační fázi.  Praktické dopady prolínání obou zmíněných právních předpisů v rámci vztahu zadavatele a dodavatele byly vždy předmětem odborné diskuze a stále vyvolávají otazníky na obou stranách. Přijetí NOZ s účinností od 1. 1. 2014 tyto otazníky ještě umocnilo, neboť řada nové zavedených institutů vedla k aplikačním problémům právě v oblasti veřejného zadávání. Podívejme se tedy na některé z nich.

Senát dne 19. 3. 2015 schválil novelu zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů. Zmíněná novela by měla nabýt účinnosti dnem 1. 5. 2015.

Základní vymezení kolektivního orgánu upravuje z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „OZ“), v ustanovení § 152 odst. 1, dle kterého je kolektivní orgán ustaven, má-li více členů. Toto základní vymezení doplňuje z. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále též jen „ZOK“), který vymezuje určitá pravidla pro vytváření kolektivního orgánu pro jednotlivé právní formy. Dle ustanovení § 44 odst. 5 ZOK bude ve společnosti s ručením omezeným možné vytvořit kolektivní orgán pouze tehdy, dovolí-li tak stanovy, a osobním společnostem je vytváření kolektivního statutárního orgánu zapovězeno úplně. Naopak akciová společnost má kolektivní orgán vždy, když stanovy nestanoví jinak.

Zakládání společnosti s ručením omezeným (dále též „s.r.o.“) se zjednodušilo již od počátku roku 2014 v důsledku nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Zhruba v polovině roku 2014 se v médiích objevila informace o změnách právní úpravy plánovaných na jaro 2015, jejichž cílem mělo být další zjednodušení zakládání společností s ručením omezeným. Nově tak mělo jít založit s.r.o. za pouhé 3 dny a 3.000,- Kč.

Ačkoliv je tato problematika vcelku bohatě judikována a lze k ní dohledat i dostatečné množství odborných článků, tak i nadále se lze setkávat (a není to ojedinělé) s pochybeními zadavatelů právě ve vztahu k § 44 odst. 11 zákona č. 137/2006 Sb., zákon o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ).

Obecně lze konstatovat, že zadavatel je oprávněn použít specifické označení výrobku pouze ve výjimečných případech, kdy není schopen specifikovat předmět veřejné zakázky bez takovýchto odkazů, tedy pouze za situace, kdy by takováto specifikace nebyla dostatečně přesná a srozumitelná, neboť by nezaručovala vymezení předmětu v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídek.