Home Page

Po vydání Nálezu Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2015 (Pl. ÚS 12/14) se zdálo, že výklad smyslu, obsahu a aplikace § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, začíná být zřejmý, a to i přes dosavadní nejednotnost rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu. Příjemci dotací proto netrpělivě očekávali, jakým způsobem budou pokračovat zahájené soudní spory a jaký postoj k dosavadnímu výkladu § 14e rozpočtových pravidel zaujme Městský soud v Praze. Závěry, ke kterým dospěl v rozsudku ze dne 14. 9. 2015 (sp. zn. 3A 127/2014), však vnesly do celé věci značnou míru překvapení a další výkladové nejasnosti.

Dne 21. 9. 2015 vydala Evropská komise (dále jen Komise) nové Analytické formuláře (jako náhradu za předchozí z roku 2012), které jsou ke stažení na http://ec.europa.eu/.

Změny v právní úpravě povinnosti k náhradě škody a nemajetkové újmy podle zákoníku práce od 1. 10. 2015

Účelem tohoto článku je shrnutí nejdůležitějších změn v právní úpravě povinnosti k náhradě škody a nemajetkové újmy podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), které přináší zákon č. 205/2015 Sb.[1] (dále jen „novela“).

[1] Celým názvem „zákon č. 205/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony“.

K 1. říjnu 2015 nabude účinnosti zákon č. 205/2015 Sb.[1] (dále jen „novela“), kterým se jednak zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a jednak mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), jakož i některé zákony další.

Účelem tohoto článku je shrnutí nejdůležitějších změn zákoníku práce účinných od 1. 10. 2015.

[1] Celým názvem „zákon č. 205/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony“.

Dne 05. 06. 2015 bylo v Úředním věstníku EU publikováno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848  ze dne 20. 05. 2015 o insolvenčním řízení (dále jen „Nařízení“). Toto nové Nařízení, které vstoupilo v platnost k 25. 06. 2015 a účinnosti nabude od 26. 06. 2017, tak nahrazuje dosavadní nařízení č. 1346/2000 o úpadkovém řízení, jež bude zrušeno.

Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/14, ze dne 16. 6. 2015, vyhlášeném ve Sbírce zákonů dne 23. 7. 2015 pod č. 177/2015 Sb. (dále je „Nález“) shledal, že výluka ze soudního přezkumu zakotvená v ust. § 14e odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění do 19. 2. 2015 (dále jen „RP“), byla protiústavní.

1. září 2015 nabývá účinnosti vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 180/2015 Sb., která vymezuje práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, jakož i práce a pracoviště, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a dále podmínky, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání.

Seminář, který pořádala společnost alevia s.r.o. ve spolupráci s naší advokátní kanceláří dne 25.8.2015, byl zaměřen na aktuální otázky spojené s postavením příjemce dotace z prostředků Strukturálních fondů EU (SF EU) v programovém období 2007-13 v návaznosti na poslední vývoj soudní rozhodovací praxe v této oblasti. Z obsahu semináře vybíráme nejdůležitější diskutované otázky.

Senát dne 23.7.2015 schválil návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tzv. kurzarbeit představuje jednu ze změn, které by tato novela měla zavést. Návrh byl dne 30.7.2015 doručen prezidentovi ČR k podepsání.

Dne 10. ledna 2015 vstoupilo v účinnost nové nařízení Evropské unie o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, tzv. „nařízení Brusel I bis“[1], a nahradilo úpravu obsaženou v předchozím „nařízení Brusel I“[2]. Nové nařízení sice nepřineslo zásadní změny dané úpravy jako celku, nicméně v oblasti výkonu cizích soudních rozhodnutí došlo k výraznému posunu, když nově není pro tento výkon vyžadováno tzv. prohlášení vykonatelnosti. Je otázkou, do jaké míry bude tato změna mít praktický dopad.

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech

[2] Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech