Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo návrh novely občanského zákoníku a zákona o ochraně spotřebitele transponující směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2853 o odpovědnosti za vadné výrobky (PLD II), jíž se po čtyřiceti letech ruší původní směrnice 85/374/EHS. Návrh prošel 25. března 2026 prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Návrh, jehož finální znění může v PS doznat změn, předpokládá účinnost již od 9. prosince 2026.
- Co nová úprava rozumí „výrobkem“, jak se mění hodnocení vady a jaké druhy škody přibývají.
Dosavadní úprava byla primárně soustředěna na hmotné movité věci. Nový § 2940 odst. 1 výslovně zahrnuje do pojmu výrobek také software — důvodová zpráva v návaznosti na recitál 13 směrnice výslovně uvádí, že jde o operační systémy, firmware, aplikace i systémy umělé inteligence, a to bez ohledu na způsob dodání, včetně instalace na zařízení, cloudového přístupu nebo modelu SaaS. Výrobkem jsou nově rovněž digitální verze nebo šablony movité věci obsahující funkční informace nezbytné k výrobě hmotného předmětu automatizovaným řízením strojů nebo nástrojů, typicky soubory pro CNC obrábění nebo 3D tisk.
Dosavadní kritéria vadnosti — prezentace výrobku, předvídatelné použití a okamžik uvedení na trh — nový § 2941 odst. 2 výrazně rozšiřuje o okolnosti specifické pro digitální a propojené výrobky: vliv schopnosti výrobku učit se nebo získávat nové vlastnosti po uvedení na trh [písm. c)], důvodně předvídatelný vliv jiných propojených výrobků [písm. d)], okamžik, kdy výrobek přestal být pod kontrolou výrobce [písm. e)], a požadavky na kybernetickou bezpečnost [písm. f)]. Nový § 2941 odst. 2 výslovně ukládá tyto okolnosti zohlednit při posuzování vady; důvodová zpráva k tomu dodává, že i z tohoto důvodu může výrobce nést odpovědnost za škody způsobené neočekávaným chováním výrobku.
Nový § 2939 odst. 2 přidává ke stávající náhradě za ublížení na zdraví a škodu na majetku také ztrátu nebo poškození dat ve smyslu nařízení (EU) 2022/868. Směrnice výslovně zahrnuje do újmy na zdraví i lékařsky uznané poškození psychického zdraví; samotný návrh nového znění § 2939 odst. 2 však tuto dílčí specifikaci nepřebírá výslovně a pracuje obecně s ublížením na zdraví nebo usmrcením. Ruší se dosavadní práh 500 EUR stanovený ještě směrnicí 85/374/EHS, pod nímž majetkovou škodu nebylo možné uplatnit vůbec. Dosavadní § 2939 odst. 3 návrh vypouští — nové znění § 2939 žádný práh neobsahuje.
- Kdo nově za vadné výrobky odpovídá
Dosavadní úprava soustředila odpovědnost primárně na výrobce a dovozce. Návrh ji zásadně rozšiřuje — vedle výrobce samotného zakládá odpovědnost dalších subjektů; společná a nerozdílná odpovědnost je výslovně stanovena zejména mezi výrobcem výrobku a výrobcem součásti (§ 2940b odst. 1) a dále u výrobce usazeného mimo EU spolu s dovozcem nebo zmocněným zástupcem, popř. poskytovatelem služeb kompletního vyřízení objednávek (§ 2940c).
Za výrobce se nově považuje i osoba, která výrobek podstatně změní mimo kontrolu původního výrobce a poté jej dodá na trh nebo uvede do provozu (§ 2940a). Společnou a nerozdílnou odpovědnost nese také výrobce vadné součásti, přičemž součástí výrobku je nově i „související služba“ — digitální služba propojená s výrobkem takovým způsobem, že by bez ní výrobek nemohl plnit jednu nebo více svých funkcí (§ 2940b). Recitál 17 směrnice uvádí jako příklady službu monitorování zdraví závislou na čidlech fyzického výrobku, regulaci teploty inteligentní chladničky nebo hlasovou asistenční službu (u cloudových služeb či datových feedů integrovaných do výrobku bude rozhodující, zda jde o „související službu“, tj. digitální službu začleněnou nebo propojenou s výrobkem tak, že by bez ní výrobek nemohl plnit jednu nebo více svých funkcí; v takovém případě by se zřejmě posuzovala jako součást výrobku).
Je-li výrobce výrobku nebo jeho součásti usazen mimo EU, nahradí škodu společně a nerozdílně s ním dovozce a písemně zmocněný zástupce; není-li v EU ani dovozce ani zmocněný zástupce, nastupuje poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek (§ 2940c).
Není-li možné určit odpovědnou osobu v EU, může za stanovených podmínek odpovídat i distributor, pokud poškozenému do jednoho měsíce nesdělí totožnost příslušné osoby v EU nebo svého dodavatele; obdobný režim se použije i na poskytovatele online platformy, jsou-li splněny podmínky čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2065 (§ 2940d).
Praktickou otázkou zůstává, jak se v dodavatelských modelech u softwaru (včetně systémů AI) dodávaného výhradně online poskytovatelem se sídlem mimo EU určí odpovědná osoba v EU podle § 2940c a zda – za splnění zákonných podmínek – připadne odpovědnost distributorovi (a obdobně online platformě) podle § 2940d; u poskytovatele online platformy by připadala v úvahu odpovědnost jen v rozsahu a za podmínek § 2940d odst. 2.
- Postavení poškozeného — vyvratitelné domněnky vadnosti a příčinné souvislosti, liberační důvody a nové prekluzivní lhůty.
Dosavadní úprava kladla na poškozeného plné důkazní břemeno — musel prokázat vadu výrobku, vzniklou škodu i příčinnou souvislost mezi nimi. V technicky a vědecky složitých případech, typicky u softwarových produktů, AI systémů nebo léčiv, by to v praxi mohlo představovat nepřekonatelnou překážku. Stávající návrh však v § 2941a tuto nerovnováhu výrazně koriguje ve prospěch poškozeného zavedením vyvratitelných domněnek.
Zákon nově předpokládá vadnost výrobku mimo jiné tehdy, pokud osoba povinná k náhradě škody v rozporu se zákonem nezpřístupní důkazní prostředek podle zákona upravujícího občanské soudní řízení; dále tehdy, pokud poškozený osvědčí nesplnění povinných bezpečnostních požadavků nebo zjevnou závadu při důvodně předvídatelném použití nebo za běžných okolností. Prokáže-li se vadnost a odpovídá-li vzniklá škoda dané vadě typově, předpokládá se i příčinná souvislost (§ 2941a odst. 2). Zákon dále stanoví, že soud domněnku vadnosti nebo příčinné souvislosti, či obojí, uplatní i tehdy, pokud by dokazování bylo pro poškozeného nepřiměřeně obtížné zejména z důvodu technické nebo vědecké složitosti (§ 2941a odst. 3). Postačí, aby poškozený osvědčil, že vadnost nebo příčinná souvislost je pravděpodobná. Všechny domněnky jsou přitom vyvratitelné a žalovaný může napadnout jakýkoliv jejich prvek.
Na straně povinných subjektů návrh zpřesňuje liberační důvody (§ 2942). Odpovědnosti se nelze zprostit, byla-li vada způsobena související službou, softwarem včetně jeho aktualizací, nedostatečnou aktualizací softwaru nezbytnou pro zachování bezpečnosti výrobku nebo podstatnou změnou výrobku. Odpovědnost dále nezaniká, byla-li škoda způsobena současně vadou výrobku a konáním nebo opomenutím třetí osoby. Výslovně se stanoví, že předchozí vzdání se nároku poškozeným je bez právních účinků.
Zásadní změnou je rovněž povaha lhůty pro uplatnění nároku. Dosavadní § 637 OZ stanovil desetiletou promlčecí lhůtu běžící pouze od uvedení výrobku na trh. Návrh jej ruší a nahrazuje prekluzivní lhůtou v novém § 2942a — právo na náhradu škody zanikne uplynutím deseti let od uvedení výrobku na trh nebo do provozu, v případě podstatné změny výrobku pak ode dne, kdy byl výrobek dodán na trh nebo uveden do provozu poté, co byl podstatně změněn. Výjimkou jsou případy, kdy se příznaky újmy na zdraví v desetileté lhůtě neprojevily — lhůta se prodlužuje na dvacet pět let. K marnému uplynutí prekluzivní lhůty soud přihlíží z úřední povinnosti, bez námitky žalovaného.
Návrh zároveň v § 2943 výslovně stanoví, co do tohoto režimu nespadá. Jde o poškození samotného vadného výrobku, škodu na majetku nebo datech používaných výlučně pro profesní účely a svobodný software s otevřeným zdrojovým kódem vyvinutý nebo dodaný mimo rámec obchodní činnosti.
Novelizace sleduje záměr systémově modernizovat odpovědnostní režim tak, aby odrážel realitu digitální ekonomiky. Dotkne se výrobců, distributorů i subjektů zapojených do dodání výrobků, jejich součástí a souvisejících služeb, včetně softwaru, a představuje výzvu zejména pro jejich pojistitele.