Účinnost nové úpravy
Nový rámec měl původně nahradit stávající Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu vývoje a inovací (2006/C 323/01 – dále také jen „dosavadní Rámec“ již od 1. 1. 2014, nicméně v důsledku zpoždění legislativních prací je očekávaná účinnost nového Rámce posunuta až na 1. 7. 2014 s tím, že členské státy budou mít 6 měsíců od tohoto data na to, aby stávající režimy podpory případně uvedly do souladu s novým Rámcem.
Srovnání s dosavadním Rámcem
Nový Rámec je koncipovaný podobně jako dosavadní Rámec v tom smyslu, že vedle stěžejní úpravy financování nehospodářských (a hospodářských) aktivit výzkumných organizací, neziskových zprostředkovatelů v oblasti inovací a nově i infrastruktur VVI upravuje pravidla pro posuzování notifikací opatření podpory a zřejmě dočasně (do vydání nového obecného nařízení o blokových výjimkách) i blokovou výjimku pro oblast VVI.
Domníváme se, že je v tuto chvíli předčasné detailně analyzovat dopady změn, které nový Rámec přinese na vnitřní poměry příjemců, stávající a připravované programy podpory VVI nebo na legislativu (zejména z. č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, v platném a účinném znění – dále také jen „ZPVV“).
Lze však upozornit na několik podstatných změn, které zřejmě budou mít na tyto oblasti významný vliv.
Definice
Nový Rámec, stejně tak jako dosavadní, obsahuje kapitolu definic (nově kapitola 1. 3.), ve které jsou některé definice stejné jako v dosavadním Rámci, některé jsou modifikovány a podstatná část jich je zcela nových (počet definic v novém Rámci je více než dvojnásobný).
Nepochybně zcela zásadní význam má modifikovaná definice pojmu výzkumné organizace (nově alternativně označované jako „organizace pro výzkum a šíření znalostí“). Tou se dle nového Rámce má rozumět subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií, zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného, nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo obecně šířit výsledky těchto činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Pokud tento subjekt rovněž vykonává hospodářské činnosti, je třeba pro financování, náklady a příjmy těchto hospodářských činností vést oddělené účetnictví. Podniky, jež mohou uplatňovat vliv na takovýto subjekt, např. jako podílníci nebo členové, nesmí mít přednostní přístup k jeho výzkumným kapacitám nebo k výsledkům, jichž dosáhl;
V tomto smyslu je podstatné zejména rozšíření výčtu typů subjektů o agentury pro transfer znalostí a zprostředkovatelů a fyzických nebo virtuálních spolupracujících subjektů, které se tak také snad budou moct stát příjemci podpory v režimu nezakládajícím veřejnou podporu ve smyslu č. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“).
Z nových definic lze zmínit například definici výrazu „plně náleží“, která se týká nakládání s právy duševního vlastnictví,a která budila výkladové problémy a vedla i k ne zcela vhodné implementaci v § 16 ZPVV.
Další významnou definicí je definice výzkumné infrastruktury, na kterou navazuje úprava financování výzkumných infrastruktur, viz níže.
Nakonec lze zmínit také definici „tržních podmínek“, která by rovněž měla mít stěžejní dopad zejména na oblast nakládání s výsledky VVI. Dle této definice se tržními podmínkami rozumí, že se podmínky transakce mezi smluvními stranami neliší od podmínek, jež by byly sjednány mezi nezávislými podniky, a že nezahrnují prvek tajné dohody. Dle nového Rámce se však má mít za to, že zásada týkající se tržních podmínek je splněna v případě vypsání otevřeného, transparentního a bezpodmínečného zadávacího řízení pro danou transakci.
Z toho lze dovodit, že výzkumné organizace do budoucna budou moct nahradit složité prokazování dosažení tržních podmínek tím, že zorganizují otevřenou a dostatečně kvalitní soutěž. Například formou veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku dle § 1772 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění.
Další relevantní novinky
Infrastruktury VVI
Dlouho očekávanou a asi nejdůležitější úpravou nového Rámce je úprava financování tzv. výzkumných infrastruktur. Tato oblast v dosavadním Rámci upravena nebyla a nedostatek úpravy zakládal celou řadu otázek stran programů podpory zaměřených na podporu vzniku a rozšiřování infrastruktury VVI, kde nepochybně nejvýznamnějším programem dosavadního programovacího období byl operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) 2007-2013.
Výkladovou otázkou bylo, do jaké míry je možné financovat vznik výzkumné infrastruktury za situace, kdy tato má být využívána pro hospodářské činnosti. Pak se totiž teoreticky vzato nejedná o „čisté“ financování nehospodářských aktivit výzkumné organizace.
Nový rámec tyto výkladové otázky řeší tím, že stanoví, že pokud objem hospodářských aktivit nepřesáhne 15%, není realizace hospodářských aktivit problém a výzkumná infrastruktura může být financována mimo režim veřejné podpory.
Domníváme se, že bude nutné vyčkat na finální znění nového Rámce, nicméně ze stávajícího znění vyplývají dva významné problémy:
Výkladový problém kalkulace procenta hospodářských aktivit (nový Rámec zatím toto procento vztahuje k relativně neurčitému pojmu zdrojů v rozpočtu přidělených ročně na hospodářské činnosti);
Problém možného dopadu na běžící provozní fázi projektů OP VaVpI, kde se v rámci tzv. monitorovacích indikátorů požaduje vyšší procento spolupráce (realizované převážně v rámci hospodářských aktivit). V tomto ohledu se domníváme, že jediným možným řešením bude úprava monitorovacích indikátorů tak, aby byly v souladu s novým Rámcem.
Smluvní výzkum
Druhou velmi podstatnou změnou, která má rovněž dopad i na OP VaVpI je regulace nepřímé podpory v oblasti tzv. smluvního výzkumu.
Dle dosavadního Rámce k nepřímé veřejné podpoře nedochází, pokud je smluvní výzkum realizován za cenu tržní a pokud není možné tržní cenu zjistit, alespoň za plné náklady s přiměřeným ziskem.
Toto ustanovení dosavadního Rámce působí v praxi problémy, protože výzkumné organizace jsou programy na jedné straně tlačeny do rozšiřování aktivit smluvního výzkumu, avšak na druhé straně při započtení plných nákladů nejsou často ve vztahu ke komerční sféře konkurenceschopné.
Nový Rámec tento problém řeší tím, že alternativně připouští stanovení ceny, která „je výsledkem jednání za tržních podmínek, pokud výzkumná organizace nebo výzkumná infrastruktura coby dodavatel služby v jednání usiluje o to, aby při uzavření smlouvy dosáhla maximálního hospodářského prospěchu, a pokryje alespoň své mezní náklady“.
Nově by tak v případě smluvního výzkumu mohlo stačit, pokud výzkumná organizace prokáže, že jednala za tržních podmínek, že usilovala v jednání o maximální hospodářský prospěch a pokryla alespoň mezní náklady (zřejmě mezní náklady provozní ztrátovosti).
Dopad nového Rámce na veřejné zakázky na výzkumné služby
Nový Rámec nově výslovně upravuje otázky veřejné podpory v oblasti zadávání veřejných zakázek na výzkumné služby a to jak pro oblast zakázek v tzv. předobchodní fázi (označované také jako Pre Commercial Procurement – PCP), tak pro oblast standardních zakázek. Pro veřejné zakázky nový Rámec výslovně stanoví požadavek, aby byly zadávány v otevřené soutěži, nebo aby cena zaplacená za příslušné služby plně odrážela tržní hodnotu přínosů, jež vyplývají ze zakázky pro veřejného zadavatele, a rizika, která nese zúčastněný podnik.
O dalším vývoji Vás budeme dále informovat.
Mgr Matej Kliman
Manažer sekce VVI
HOLEC, ZUSKA & PARTNEŘI