Společník, jednatel nebo člen dozorčí rady, který nesouhlasí s navrhovaným nebo přijatým usnesením valné hromady, může podle ZOK vznést protest, kde uvede skutečnosti, ve kterých shledává nesprávnost nebo neplatnost takového usnesení. Pro to, aby následně mohl platnost usnesení napadnout i u soudu, musí protestující požádat o zaznamenání protestu do zápisu z jednání valné hromady. Tato povinnost se novelou ZOK vypouští a nově se obsah protestu bude zachycovat v zápise z jednání valné hromady bez dalšího, tj. bez nutnosti o to požádat. Novela ZOK navíc zakotvila možnost podmínění práva společníka dovolat se neplatnosti usnesení valné hromady vyloučit úpravou ve společenské smlouvě.
Upravena byla také působnost valné hromady s.r.o. Kromě terminologického sjednocení vyřešila právní nejistotu v souvislosti se schvalováním převodu nebo zastavení závodu, nebo jeho části. Dříve nebylo jisté, zda je dána působnost valné hromady pouze v případě, že převáděná nebo zastavovaná část představuje samostatnou organizační složku, nebo vždy bez ohledu na to, zda je tato část organizována jako pobočka. Novela ZOK se přiklonila k druhé variantě, když nově § 190 odst. 2 písm. i) ZOK říká, že do působnosti valné hromady patří schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, který by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti. Novela ZOK také výslovně do ustanovení o působnosti valné hromady zahrnula schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu na použití likvidačního zůstatku a rozhodování o podání návrhu na vyloučení společníka soudem.
Dále byl novelou výslovně zakotven zvláštní druh podílu s tzv. vysílacím právem. Kdy společenská smlouva může určit, že s je s podílem spojeno právo jmenovat jednoho nebo více jednatelů a takto jmenovaného jednatele odvolat. Celkový počet takto jmenovaných jednatelů nesmí být větší než počet jednatelů volených valnou hromadou. Tvoří-li jednatelé kolektivní orgán a nejmenuje-li společník jednatele do 1 měsíce ode dne, kdy mohl vysílací právo vykonat, mají jednatelé, jejichž počet neklesl pod polovinu, právo kooptace, tj. jmenovat náhradního jednatele do doby, než společník toto právo vykoná. Obdobně se bude moci postupovat i u členů dozorčí rady, kdy se jako podpůrná pravidla pro případ absence úpravy fungování a jednání dozorčí rady ve společenské smlouvě použijí obdobně některá ustanovení upravující dozorčí radu akciové společnosti. Co se týče jednatelů, bylo také postaveno najisto, že se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a společenskou smlouvou, to se však netýká pokynů ohledně obchodního vedení.
Vzhledem k tomu, že byl novelou ZOK výslovně připuštěn vznik podílů, se kterými není spojeno hlasovací právo, postačí nově pro vystoupení ze společnosti, pokud dojde ke změně společenské smlouvy v tom smyslu, že se změní převažující povaha podnikání nebo dojde k prodloužení trvání společnosti, pokud společník nehlasoval pro příslušnou změnu společenské smlouvy. Výslovně bylo také stanoveno, že účast společníka ve společnosti zaniká také doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci na majetek společníka. Co se týče následné obnovy účasti společníka ve společnosti, do nového znění ZOK byly zakotveny závěry rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, kdy se účast společníka obnoví nejen v důsledku zrušení exekučního příkazu, ale také když dojde k pravomocnému zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce postihující podíl, dobrovolnému splnění vymáhané povinnosti nebo jejímu vymožení z jiného majetku, než je podíl. Obnova účasti je však podmíněna projevením vůle společníka ji obnovit, jelikož, jak uvádí důvodová zpráva, může dojít k obnově účasti po uplynutí poměrné dlouhé doby a struktura i ekonomická situace společnosti se může výrazně lišit. Takový projev vůle vyžaduje písemnou formu s úředně ověřenými podpisy a účast se obnovuje ex nunc doručením projevu vůle společníka společnosti.
Novela ZOK dále postavila najisto, že smlouva o převodu podílu musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, což část doktríny zpochybňovala, a také že uzavření smlouvy o převodu podílu v rozporu s jiným omezením, než jeho podmíněním souhlasem orgánu s.r.o., způsobuje neplatnost takové smlouvy.
Byla také zpřesněna pravidla, za kterých se vyplácí vypořádací podíl. Vyplácí se nejen v situaci, kdy se nepodaří uvolněný podíl prodat, ale i když je podíl nepřevoditelný nebo určí-li tak společenská smlouva. Tříměsíční lhůta k prodeji uvolněného podílu se nově může dohodou mezi společností a společníkem, jemuž zanikla účast, nebo jeho právním nástupcem prodloužit o 1 rok. Podmínkou pro toto prodloužení je existence důvodů zvláštního zřetele hodných, takovým může být podle důvodové zprávy například existence vážného zájemce o koupi uvolněného podílu. Cílem této změny je předcházení kumulaci uvolněných podílu ve společnosti. Co se týče nakládání s uvolněným podílem, nově není vázáno právě na vyplacení vypořádacího podílu, ale na zjištění jeho výše, a lze tak naložit s podílem i před tím, než společnost vypořádací podíl společníkovi vyplatí. Novela ZOK také umožnila společnosti rozhodnout o přechodu uvolněného podílu i jen na některé společníky nebo jen na jednoho z nich, jelikož ne všichni společníci musí mít zájem na nabytí takového podílu.
Změny se dotkly i ustanovení o zvyšování základního kapitálu, které přinášely do praxe spoustu výkladových problémů. Dosud nebylo jasné, co je „předepsaná část“ vkladové povinnosti u zvyšování základního kapitálu jejím převzetím. Účinky zvýšení základního kapitálu tedy nastávají nově dle novely vnesením všech nepeněžitých vkladů nebo splacením takové části peněžitých vkladů určené společenskou smlouvou nebo rozhodnutím valné hromady o zvýšení základního kapitálu, s jejímž splacením společenská smlouva nebo toto rozhodnutí spojuje účinky zvýšení základního kapitálu. Je-li taková část peněžitých vkladů určená společenskou smlouvou, může rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu určit, že účinky zvýšení základního kapitálu nastávají později.
Dosavadní právní úprava způsobovala výkladové problémy související také se vzdáním se práva podílet se na zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů. Novela ZOK tak stanoví, že společník se může takového práva vzdát jen do rozhodnutí valné hromady o tomto zvýšení, částka, o niž se základní kapitál zvyšuje, tím není dotčena a rozdělí se mezi ostatní společníky v poměru výše jejich dosavadních podílů (nikoliv vkladů jako doposud). Toto vzdání se práva má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli tohoto společníkova podílu.
Co se týče naopak snížení základního kapitálu, tak nově bude muset být pro zápis snížení do obchodního rejstříku doložena ztráta společnosti nejméně ve výši částky odpovídající snížení základního kapitálu za účelem úhrady ztráty, jinak by dle důvodové zprávy mohlo docházet k poškozování věřitelů. Pro případ, že soud prohlásí-li usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu za neplatné, novela ZOK výslovně zakotvila to, že se obnoví i vkladová povinnost, který byla společníkovi v důsledku snížení základního kapitálu prominuta, čímž byla vyplněna dosavadní mezera v zákoně.
Další změny budou představeny v článku Novela ZOK: společnost s ručením omezeným – část. 4.