První změna Hlavy IV. ZOK upravující společnost s ručením omezeným se týká druhů podílů na společnosti, zde zůstává možnost připustit ve společenské smlouvě vznik různých druhů. Nově je však zakotvena povinnost v případě více druhů podílů uvést jejich název ve společenské smlouvě i v kmenovém listu, zde je nutno dle novely rozlišovat mezi názvem druhu podílů a označením podílu. Dále měla být rozšířena původní dle důvodové zprávy velmi stručná úprava práv a povinností, které je možno spojovat s jednotlivými podíly, nicméně ve schválené novele je obsaženo pouze pravidlo, že ve společnosti musí být alespoň jeden podíl, se kterým je spojeno hlasovací právo, aby byla zachována možnost přijímat rozhodnutí na valné hromadě. Na jisto je postaveno i to, že hlasovat na valné hromadě může i ten společník, který sice nemá podíl s hlasovacím právem, ale přijímaným rozhodnutím se zasahuje do jeho práv.
Dosavadní úprava § 149 odst. 2 ZOK stanovující, že společnost, která nabude svůj podíl, nevykonává s tímto podílem hlasovací práva, umožňovala obcházení nabýváním podílů ovládající osoby osobou ovládanou nebo osobou jednající svým jménem na účet této ovládané osoby. Novela ZOK proto toto ustanovení doplnila o odstavec stanovující, že pravidlo o zákazu výkonu hlasovacího práva se užije obdobně i na výše zmíněné osoby. Mimo to v ustanovení § 149 novela také zavedla zákonné předkupní právo společníků k vlastnímu podílu společnosti.
Po vzoru akciových společností bylo také zrušeno časové omezení pro prodávání kmenových listů a bylo postaveno najisto, že samotným prohlášením kmenového listu za neplatný nezaniká účast společníka ve společnosti.
Novela ZOK zavádí dále snazší způsob změny společenské smlouvy v případě vypouštění obsahu povinného při založení společnosti. Nově se nejedná o rozhodnutí o změně společenské smlouvy a změna proto může být společenskou smlouvu svěřena do působnosti jednatele společnosti a provedena bez nutnosti pořízení notářského zápisu.
Významnější změnou prošla i úprava společnických žalob, kdy kromě vypuštění nadbytečných a problematických pasáží také novela ZOK možnost podání společnické žaloby rozšiřuje. Žalován bude moci být společník tedy nejen pro neplnění vkladové povinnosti, ale i v jiných případech, kdy bude zvlášť závažným způsobem své povinnosti porušovat. V případě, že bude společnická žaloba směřovat proti jiné osobě než jednateli, bude nově muset společník písemně informovat o takovém záměru všechny jednatele. Novela ZOK také společníkovi, který společnickou žalobu podal a následně zanikla jeho účast ve společnosti bez právního nástupce, umožňuje dále společnost zastupovat, pokud má společník na vydání rozhodnutí právní zájem. Pokud jej neprokáže a do 3 měsíců od poučení společníků, že mohou společnost v řízení zastoupit, ho nikdo nezastoupí, soud řízení zastaví.
Další změny budou představeny v článku Novela ZOK: společnost s ručením omezeným – část. 2.