Lze předpokládat, že se hlavní aktéři, tedy Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a stávajících 267 výzkumných organizací zapsaných na seznamu vedeném dosud Úřadem vlády – sekcí místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace (schváleném Radou pro Výzkum vývoj a inovace -RVVI), kolem 1. 7. 2017, kdy má nabýt účinnost ustanovení §33a, mohou dostat přinejmenším do časového presu. Stále platí, že není zcela jasný právní význam zápisu na seznam (z pohledu práva veřejné podpory ani způsobilosti být příjemcem podpory dle zákona č. 130/2002 Sb. nemá právní relevanci). Nicméně lze předpokládat, že poskytovatelé podpory k této skutečnosti budou přihlížet a zápis na seznamu mohou stanovit jako podmínku pro poskytnutí dotace. Stejně tak může být zápis relevantní pro nákup výzkumných služeb a uplatnění nákladu v rámci odečitatelné položky na VaV dle §34a a násl. zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, v platném a účinném znění.
Pro vyloučení rizika výpadků ve financování (ať už z veřejných zdrojů nebo ze zdrojů zakázek smluvního výzkumu) bude proto zřejmě nezbytné zajistit urychlený zápis na seznam výzkumných organizací. Je potřeba počítat s tím, že bezprostředně po nabytí účinnosti novely, popřípadě po vydání nařízení vlády upravujícího zápis na seznam, bude podáno více než 200 žádostí o zápis na seznam s tím, že MŠMT nemá dle stávajícího znění zákona a při neexistenci nařízení upravujícího zápis žádnou lhůtu pro zápis. I v případě, že by MŠMT na tuto první vlnu vyčlenilo dostatečné personální kapacity, lze předpokládat, že ti, kdo v první vlně neuspějí, mohou být na seznam zapsáni až se značným požděním.
V tomto ohledu zřejmě bude platit, že štěstí přeje připraveným. Pokud bude schváleno nařízení upravující zápis v podobném znění, jako bylo připomínkováno v únoru tohoto roku, lze předpokládat, že se kamenem úrazu může stát zejména doložení odděleného sledování hospodářských a nehospodářských činností. Lze proto doporučit se na zápis připravit zejména inventurou a revizí existujících interních předpisů upravujících tuto oblast. V tomto ohledu lze zdůraznit, že dělení na „hlavní činnost“ a činnost „doplňkovou“ nebo „další a jinou“ se zpravidla nebude krýt s dělením na činnost hospodářskou a nehospodářskou.
Mgr. Matej Kliman
Holec, Zuska a partneři