Kurzarbeit je systém vycházející z německého vzoru, který by měl v odůvodněných případech zabránit propouštění zaměstnanců během dočasného poklesu zakázek poskytnutím státního příspěvku na základě dohody uzavřené mezi státem a zaměstnavatelem po předchozím souhlasu vlády. Na straně zaměstnavatele budou muset nastat některé z uvedených zákonných překážek v práci, konkrétně překážky vymezené ust. § 207 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), tzn., nebudou-li zaměstnanci moci konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní události a nebudou-li převedeni na jinou práci, a dále dle ust. § 209 odst. 1 zákoníku práce, bude-li se jednat o jinou překážku v práci na straně jiného zaměstnavatele, než uvedeného v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce[1]; nebude rovněž možné, aby byl zaměstnavatelům uvedeným v cit. ust. státní příspěvek v době dočasné nezaměstnanosti poskytován. Mezi další podmínky, jejichž splnění bude zásadní v souvislosti se získáním příspěvku, bude patřit nemožnost přidělovat zaměstnancům zaměstnavatelem práci, a to ani v rozsahu nejméně 20% stanovené týdenní pracovní doby, přičemž zaměstnancům již rovněž bude poskytována náhrada mzdy pro některou z výše uvedených překážek v práci dle podmínek zákoníku práce.
Od uzavření dohody o poskytnutí příspěvku úřadem práce by měla být zaměstnancům poskytována náhrada mzdy ve výši nejméně 70 % průměrného výdělku, přičemž 50 % by hradil zaměstnavatel a 20% by hradil stát, v případě státu by se jednalo nejvýše o 0,125 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku. Zaměstnavatel bude povinen zavázat se úřadu práce, že v době sjednané pro poskytování příspěvku nerozváže se zaměstnancem, na kterého bude příspěvek poskytován, pracovní poměr z důvodů uvedených v ust. § 52 písm. a) až c) zákoníku práce.
K žádosti o příspěvek bude nutné doložit dohodu s odborovou organizací o výši poskytované náhrady mzdy dle ust. § 209 odst. 2 zákoníku práce, v případě překážky v práci dle ust. § 209 odst. 1 zákoníku práce; nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, bude možné dohodu nahradit vnitřním předpisem. Dále bude nutné doložit podrobný popis důvodů, na základě kterých zaměstnavatel žádá o příspěvek a opatření, která již zaměstnavatel k řešení situace zavedl, zejména opatření v oblasti pracovní doby, využití konta pracovní doby nebo čerpání dovolené, seznam provozoven zaměstnavatele, jichž se žádost týká, včetně počtu dotčených zaměstnanců a popis výhledu překonání částečné nezaměstnanosti nebo živelní události.
Příspěvek bude moci být poskytován pouze v době trvání překážky v práci, a to nejdéle po dobu 6 měsíců s možností jednoho opakování o stejnou dobu; vláda bude oprávněna v odůvodněných případech nařízením stanovit delší dobu poskytování příspěvku.
Vzhledem k nutnosti schválení žádosti vládou se v případě kurzarbeitu zřejmě bude jednat spíše o výjimečné opatření, a to i vzhledem ke skutečnosti, že začátek a konec období, ve kterém bude možné o příspěvek požádat, důvody, pro které bude možné příspěvek poskytnout, některé další podmínky vyplývající z věcných důvodů zavedení tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, včetně jejího časového harmonogramu a vzoru žádosti o příspěvek bude vláda povinna stanovit nařízením.
Mgr. Tereza Kollárová
[1] Jedná se o zaměstnavatele, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona.