Dne 1. ledna 2025 nabyla účinnosti novela zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb.), která umožňuje zaměstnavateli a zaměstnanci dohodnout se na tom, že si zaměstnanec bude sám rozvrhovat svoji pracovní dobu. To platí nově i pro případy, kdy zaměstnanec vykonává práci na pracovišti zaměstnavatele (dosud bylo možné rozvrhování pracovní doby zaměstnancem pouze u těch, kteří pracovali na dálku, tedy mimo pracoviště zaměstnavatele). Tato právní úprava je obsažena v novém ustanovení § 87a zákoníku práce.
Při využívání tohoto institutu (a po zvážení jeho vhodnosti zejména s ohledem na druh práce a konkrétní potřeby zaměstnavatele) je nezbytné respektovat zásadu rovného zacházení, tedy poskytovat stejná práva zaměstnancům, kteří se nacházejí ve stejném či srovnatelném postavení (situaci). Je rovněž důležité pečlivě se zaměřit na obsah samotné dohody (což platí stejně jako v případě zaměstnanců pracujících na dálku, např. na home office). V této souvislosti doporučujeme zejména:
- Sjednat povinnost zaměstnanců seznámit zaměstnavatele s jejich rozvrhem práce s několika denním předstihem.
- Při tvorbě rozvrhu smluvně limitovat zaměstnance tak, aby jím vytvořený rozvrh respektoval zákonné požadavky na maximální délku pracovní směny, povinné přestávky v práci a bezpečnostní přestávky, minimální nepřetržitý denní odpočinek a nepřetržitý odpočinek v týdnu apod.,
- Omezit zaměstnancům možnost rozvrhovat práci v noci, o víkendech či o svátcích, za které by náležely povinné příplatky.
- Stanovit pravidla pro výkon přesčasové práce.
- Nezapomenout na povinnost zaměstnavatele evidovat pracovní dobu zaměstnanců, kdy zde může vzniknout potřeba součinnosti ze strany zaměstnance, kterou je třeba rovněž smluvně upravit.