V souvislosti s ochrannou osobních údajů není samozřejmě definováno, co se rozumí „informací o zdravotním stavu“. Obsahově se jedná o konkrétní informaci týkající se fyzického a/nebo psychického stavu určité fyzické osoby/člověka/subjektu údajů. Formálně, ale ne absolutně, lze dovodit, že za nekonkrétní informaci by naopak měla být považována obecná informace o dobrém, vyhovujícím zdravotním stavu, neprodělané chorobě či úrazu apod. Naopak citlivým údajem by v tomto směru byla informace o konkrétní (současné či prodělané) nemoci, úrazu, vyšetřeních (zejména speciálních), hospitalizaci v určitém (specializovaném) zařízení či oddělení nebo u specialisty. Je přitom nerozhodný počet osob, jimž by měla být taková informace známa, aby byla považována za citlivý údaj, neboť to není zákonnou podmínkou.
Současná česká právní úprava v této oblasti odpovídá právní úpravě evropské, je i podrobnější.
Mezi zákonné výjimky pro zpracování údajů o zdravotním stavu patří činnosti upravené zvláštními zákony pro oblast zdravotní péče a zdravotních služeb, ochranu veřejného zdraví, služby v systému pojištění (zdravotního, nemocenského, sociálního), oblast práva pracovního a zaměstnanosti.
Ke zpracování citlivých údajů včetně informací o zdravotním stavu dochází i při pracovněprávním poměru (zákoník práce a zákon o zaměstnanosti). Zde je potřeba zmínit, že zaměstnavatelé si často neuvědomují, že u potvrzení lékaře o vstupní lékařské nebo preventivní prohlídce (posuzující vhodnost zaměstnance, uchazeče o zaměstnání pro výkon určité práce) se na straně zaměstnavatele po obdržení a dalším nakládáním s tímto potvrzením (uložení do osobního spisu) nejedná o zpracování citlivých údajů o zdravotním stavu. Tím, kdo zpracovává údaje o zdravotním stavu zaměstnanců, uchazečů o zaměstnání je v tomto případě toliko příslušný lékař. Samozřejmě i zde platí výjimka týkající se zaměstnání osob se změněnou pracovní schopností.
V celém komplexu zdravotní péče a jejích jednotlivých fázích, včetně vývoje a zkoušení nových léčiv a dalších výzkumů v oblasti lidského zdraví, i v návaznosti na prodlužující se délku lidského života, jsou ve stále větší míře používány nové postupy, prostředky a technologie (klinické hodnocení léčiv, klinické zkoušky a klinické hodnocení zdravotnických prostředků). Toto s sebou přináší i nutnost přizpůsobení se příslušné právní úpravy. Rovněž tak dochází ke zdokonalování a rozšiřování přenosných technologických zařízení (s mobilními zdravotními aplikacemi) pro osobní užívání mimo rámec zdravotnických zařízení sloužících k monitorování lidského zdraví a vyhodnocování stavu, pro informační účely, případně i s doporučeními a upozorněními prostřednictvím technologických zařízení, tzv. „mobilní zdravotnictví“. Důležité pro jejich další používání je způsob ochrany osobních a citlivých údajů jimi shromažďovaných a nalezení postupu, na základě kterého by byly pokládány za zdravotnické prostředky ve smyslu příslušné právní úpravy.
Stanoviska Pracovní skupiny zřízené podle článku 29 směrnice 95/46/ES (WP 29) mají spíše povahu doporučení bez přímé právní závaznosti. V poslední době vydala několik stanovisek (opinions), pojednávajících mimo jiné i o citlivých údajích, včetně informací o zdravotním stavu. Zejména z hlediska jejich zabezpečení v souvislosti s používáním příslušných zařízení a aplikací a formě vyjádření souhlasu. Jedná se o stanoviska: Opinion 02/2013 on apps on smart device/ únor 2013; Opinion 8/2014 on the on Recent Developments on the Internet of Things/ září 2014; Opinion 9/2014 on the application of Directive 2002/58/EC to device fingerprinting/ listopad 2014.
Součástí Digitální agendy pro Evropu Evropské komise je i Informační a komunikační technologie pro zdraví a životní styl (eHealth), jejíž součástí je Mobile Health (mHealth). V roce 2014 byla zveřejněna k veřejné konzultaci Zelená kniha o mobilním zdravotnictví (Green Paper on mHealth). Výsledky a návrh dalšího postupu by měly být zveřejněny v roce 2015.
Projednávaný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů) – (General Data Protection Regulation), které by mělo nahradit směrnici z roku 1995, obsahuje podrobnější úpravu citlivých údajů – údajů o zdravotním stavu. Text z prosince 2014 doznal řadu změn oproti původnímu návrhu z roku 2012, v dalším období projednávání lze očekávat další změny.
Obecně bude zakázáno údaje o zdravotním stavu zpracovávat; zpracování bude možné pouze za taxativně uvedených výjimek; proti stávajícímu stavu to bude, kromě souhlasu subjektu údajů, výslovně možné i pro účely vědeckého výzkumu. Zde se má zřejmě na mysli výzkum základní, aplikovaný, výzkum podporovaný z veřejných a/nebo soukromých zdrojů. Není jasné, zda se vztahuje i na experimentální vývoj.
Zpracování bude rovněž možné, pokud bude nezbytné pro splnění úkolu ve veřejném zájmu na základě práva Unie nebo členského státu, které poskytuje vhodné záruky pro ochranu oprávněných zájmů subjektu údajů. Veřejný zájem je dosti široký pojem a členským státům je podle návrhu i zde dána možnost stanovit omezení, např. kdo nebude mít přístup ke zdravotním údajům respektive, komu nebudou moci být poskytnuty, omezení určitých povinností právnických osob nebo omezení určitých práv fyzických osob. Výslovně je v návrhu uvedeno, že uchování údajů o zdravotním stavu bude nezbytné z důvodů veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví nebo pro vědecké účely, proto je nebude možné vymazat z důvodu uplatnění práva být zapomenut a práva na výmaz.
Velice omezené možnosti jsou dány u profilování – opatření provedené pouze na základě automatizovaného zpracování určené k vyhodnocení jistých rysů osobnosti fyzické osoby nebo k analýze či předpovídání zdravotního stavu – kdy každá fyzická osoba má právo, aby se na ni nevztahovalo žádné takové opatření, jež má vůči ní právní účinky nebo se jí významně dotýká.
Nově je definována pseudonymizace osobních (citlivých) údajů, což může vyjasnit dosavadní nejasnosti a dosud rozdílný přístup k této otázce.
Výslovně se uvádí, že členské státy si budou moci stanovit zvláštní podmínky pro zpracování osobních údajů pro některá odvětví a pro zpracování zvláštních kategorií údajů (=citlivých údajů).
S přihlédnutím na dosavadní průběh jednání o návrhu lze předpokládat, že konečná verze dozná dalších změn a bude v ní více zohledněn i vývoj a dopad nových technologií na oblast údajů o zdravotním stavu a jejich zpracování. Stranou jistě nezůstanou i národní legislativy členských států.
Oldřich Trojan
Advokátní kancelář Holec, Zuska & Partneři