Druhým posunem, který úzce souvisí s výše uvedeným, je posuzování zadavatele a jeho „odpovědnosti“ v rámci zadávacího řízení, kdy zadavatel v souladu s § 44 odst. 1 ZVZ odpovídá za správnost a úplnost zadávacích podmínek. V případě jakéhokoliv pochybení v zadávacích podmínkách, jež bude pro zdárný průběh zakázky nezbytné napravit postupem dle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ, bude nutné vždy sice posoudit, zda zadavatel postupoval s náležitou péčí, avšak pokud ano, pak i řešení takovéto situace bude v souladu se zákonem.
Důvodová zpráva k novelizovanému ZVZ uvádí následující možné případy, na které lze nové znění § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ aplikovat: „To např. u dodatečných stavebních prací znamená, že za přípustný důvod pro dodatečné stavební práce by mělo být považováno, že zadavatel nemohl předvídat situaci zapříčiněnou např. jinou strukturou podloží, než napovídaly provedené průzkumy. Jiným případem může být situace, kdy se na trhu objeví nové technologie či výrobky, které při zpracování projektu nemohly být zohledněny, přičemž toto řešení je hospodárnější. Další možná situace nastává v případě, kdy zadavatel použije projektovou dokumentaci zpracovanou externí autorizovanou osobou a u dokumentace předpokládá její odborné provedení. V průběhu stavebních prací se ale zjistí, že v projektu je věcná chyba, která vyžaduje změnu rozsahu prací provedenou prostřednictvím dodatečné práce“.
K uvedenému lze konstatovat, že nová textace § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ je pozitivním krokem, neboť reaguje na nedobrou situaci z předchozího období, kdy v podstatě nebylo možno ze strany zadavatele v případě pochybení (nedostatku) v zadávacích podmínkách řešit vzniklou situaci, bez porušení zákona, v souladu s principy 3E (veřejný zadavatel musí dodržovat principy účelného, hospodárného a efektivního nakládání s veřejnými prostředky).
V části 3 se budeme zabývat možností aplikace tohoto novelizovaného ustanovení na zakázky zahájené před novelizací.
JUDr. Lubomír Lanský