ePravo: Právnická firma roku 2012
Vítěz v kategorii práva duševního vlastnictví. Doporučovaná kancelář pro oblast pracovního práva a veřejné zakázky
ePravo: Právnická firma roku 2013
Doporučovaná kancelář pro oblast pracovního práva a veřejné zakázky
ePravo: Právnická firma roku 2014
Velmi doporučovaná kancelář pro právo duševního vlastnictví a doporučovaná kancelář pro oblast veřejných zakázek
ePravo: Právnická firma roku 2015
Doporučovaná kancelář pro oblast právo duševního vlastnictví, práva informačních technologií a pro oblast veřejných zakázek
ePravo: Právnická firma roku 2016
Doporučovaná kancelář pro oblast právo duševního vlastnictví, práva informačních technologií a pro oblast veřejných zakázek
ePravo: Právnická firma roku 2017
Doporučovaná kancelář pro oblast právo duševního vlastnictví a pro oblast veřejných zakázek
ePravo: Právnická firma roku 2013-2016
Opakovaně doporučovaná kancelář pro právo duševního vlastnictví, veřejné zakázky, právo informačních technologií a pracovní právo.
Asociace PPP
Ocenění kanceláře za přínos rozvoji PPP v letech 2007, 2009 a 2011.
Úvod  |  Publikace  |  Novinky

Mohou být fakulty zadavateli veřejných zakázek?

10. prosinec 2013

Stanovisko expertní skupiny MMR ze dne 21. 11. 2013 otevřelo možnosti vysokých škol v oblasti veřejného zadávání. Dlouho kritizovaný problém povinného sčítání předpokládané hodnoty veřejné zakázky napříč celou vysokou školou získává po zveřejnění tohoto stanoviska nový rozměr, jehož dopady uvítají zejména ty fakulty, které jsou příjemci podpory z programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU. Při splnění určitých podmínek mohou být „jimi zadávané“ veřejné zakázky považovány za „samostatné“ z pohledu jinak povinného sčítání všech souvisejících veřejných zakázek v rámci jednoho právního subjektu.

Veřejný zadavatel

Pojem veřejného zadavatele je vymezen v § 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném na účinném znění („ZVZ“), který mj. stanoví, že za veřejného zadavatele se považuje Česká republika, státní příspěvková organizace, územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek a jiná právnická osoba, pokud byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu. Z uvedené definice tedy plyne, postavení veřejného zadavatele podle ZVZ je mj. spjato s existencí právní subjektivity, vyplývající z příslušných právních předpisů.

Vysoká škola a fakulty

V oblasti veřejného vysokého školství je právní subjektivita upravena zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném a účinném znění („ZVŠ“). Podle ZVŠ je právnickou osobou samotná veřejná vysoká škola, která se podle § 22 ZVŠ může členit na tzv. součásti, kterými jsou fakulty, vysokoškolské ústavy, jiná pracoviště pro vzdělávací a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb, a účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména členů akademické obce nebo k zajišťování provozu školy.

Postavení fakult dle ZVŠ tedy není postavením samostatné právnické osoby, nýbrž nedílné organizační součásti příslušné veřejné vysoké školy. Je však třeba si uvědomit, že tento právní stav neplatil v českém právním řádu odjakživa; byl totiž zaveden právě ZVŠ v roce 1998. Předchozí zákon o vysokých školách (zákon č. 172/1990 Sb.) naopak stanovil, že vysoké školy a fakulty jsou právnickými osobami s tím, že vysoká škola vystupovala v právních vztazích svým jménem v těch oblastech, které se týkaly vysoké školy jako celku, jakož i v oblastech jí svěřených fakultami podle rozhodnutí akademického senátu fakulty. Jiná pracoviště vysoké školy (fakulty) byla právnickými osobami, pokud tak určil statut vysoké školy (fakulty).

Podle dnes platného ZVŠ fakulta není právnickou osobou, nýbrž, jak výše uvedeno, organizační součástí veřejné vysoké školy. Podle  ZVŠ fakulta uskutečňuje nejméně jeden akreditovaný studijní program a vykonává vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Na fakultě se ustavuje samosprávný zastupitelský akademický orgán; fakulta má právo používat vlastní akademické insignie a konat akademické obřady. O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy. Fakulta má své orgány, které mají právo rozhodovat nebo jednat jménem veřejné vysoké školy v zákonem vymezených věcech týkajících se fakulty, a to včetně nakládání s přidělenými finančními prostředky a s prostředky získanými z „vlastní“ doplňkové činnosti.

Přestože fakulta je relativně samostatnou součástí veřejné vysoké školy, nedostatek vlastní právní subjektivity ji staví do pozice, kdy nenaplňuje znak „právnické osoby“ ve smyslu ZVZ, a proto nemůže být samostatným zadavatelem veřejné zakázky.

Tato situace ve svém důsledku znamená, že zadavatelem je vysoká škola jako celek, na níž se vztahují podmínky zadávání veřejných zakázek včetně podmínky stanovení jejich předpokládané hodnoty na bázi tzv. principu sčítání hodnot.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky z pohledu ZVZ

Podle § 13 odst. 8 ZVZ je zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. Podle ustálené rozhodovací praxe orgánů činných v oblasti přezkumu veřejného zadávání[1] se za „obdobné, spolu související dodávky či služby“ považuje i „souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických. V případě, kdy funkční hledisko nelze s ohledem na charakter veřejné zakázky aplikovat, přichází namísto něho v úvahu hledisko „věcné“. Právě věcný charakter plnění je pak zpravidla pro posouzení této otázky rozhodující“.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky z pohledu financování z SF EU

Projekty, financované z Operačních programů SF EU, mají svá zvláštní pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Vycházejí samozřejmě z úpravy stanovené v ZVZ, nicméně v některých ohledech jsou výrazně přísnější. Tak je tomu i v případě stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky.  „Zadavatel nesmí rozdělit předmět zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené ZVZ nebo příslušnými pravidly. Pro určení předpokládané hodnoty postupuje zadavatel analogicky podle ZVZ, přičemž musí vzít v úvahu všechna obdobná, spolu související plnění, která zamýšlí pořídit v průběhu jednoho účetního období, a tato plnění sečíst. Zadavatel je povinen vzít v úvahu rovněž veškerá plnění, která tvoří logické součásti jednoho funkčního celku, tj. nesmí bez náležitého odůvodnění z předmětu zakázky vyjmout žádnou část, která s ostatními částmi logicky souvisí a bez níž by pořizované plnění nemohlo sloužit svému účelu. Je-li to účelné, efektivní a hospodárné, doporučuje se zadavateli sečíst všechna obdobná, spolu související plnění za celou dobu průběhu realizace projektu, nebo za její část, nejméně však za účetní období. V případě, že projekt má partnera/partnery, a je-li to účelné, efektivní a hospodárné, jsou všichni dotčení zadavatelé povinni u zakázek na plnění specifická pro tento projekt, které mají stejný či obdobný předmět plnění, sčítat předpokládané hodnoty těchto zakázek obdobně, jako kdyby se jednalo o jediného zadavatele. ŘO OP VaVpI v takových případech doporučuje společný postup zadavatelů s využitím sdruženého zadávání zakázek či s využitím institutu centrálního zadávání[2]“.

Výše uvedené podmínky zadávání veřejných zakázek přinesly v praxi vysokým školám mnoho problémů. Řada z nich z opatrnosti před možným postihem ze strany kontrolních orgánů v podobě prohlášení výdajů za nezpůsobilé volí problematický a velice často kontraproduktivní způsob zadání veřejných zakázek, kdy zakázku sebemenší hodnoty v rámci určitého projektu pro jistotu sčítají se zakázkami podobného předmětu plnění napříč celou univerzitou, aniž by takové zakázky měly reálnou funkční či věcnou souvislost. Činí tak pouze proto, že se jedná o jediného zadavatele („jedno IČO“). V důsledku toho se však zadání mnoha „menších“ veřejných zakázek stává neflexibilním, neúčelným a nehospodárným.

Stanovisko expertní skupiny MMR – „Stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek u zadavatele, který má samostatné provozní jednotky“

Dne 21. 11. 2013 zveřejnilo MMR na svých stránkách[3] stanovisko k problematice sčítání předpokládaných hodnot veřejných zakázek tohoto znění:

„Pro účely posuzování věcné souvislosti při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky lze zohlednit i organizační strukturu zadavatele, pokud ji tvoří samostatně hospodařící jednotky. Skládá-li se veřejný zadavatel z více oddělených provozních jednotek, může se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovit samostatně za takové jednotky, avšak pouze tehdy, pokud je taková jednotka samostatně odpovědná za zadávání takových zakázek, nezávisle provádí zadávací řízení, rozhoduje o výběru nejvhodnější nabídky a má vyčleněné samostatné peněžní prostředky sloužící k úhradě veřejné zakázky. Příkladem mohou být městské části statutárních měst, fakulty univerzit, školy a školská zařízení bez právní subjektivity; nejedná se však o oddělení či odbory ministerstev či samosprávných úřadů.


Takový způsob hospodaření může být dán jak právními předpisy, tak vnitřními organizačními předpisy či směrnicemi. Tyto předpisy zpravidla stanoví rozdělení kompetencí tak, že některé oblasti hospodaření delegují na dílčí provozní jednotky (veřejné zakázky týkající se těchto oblastí hospodaření by měly být posuzovány jako věcně nesouvisející), zatímco jiné zůstávají v kompetenci „centrální části“ zadavatele (předpokládané hodnoty veřejných zakázek zadávaných centrálně se musí sčítat, i kdyby předměty zakázek využívaly různé části zadavatele). V každém případě se musí jednat o dlouhodobý systém hospodaření, nelze zohlednit jednorázové pověření k zadání zakázky či jiné účelové obcházení povinnosti sčítat pro účely stanovení předpokládané hodnoty obdobná plnění zadavatele (viz § 13 až 16 zákona o veřejných zakázkách)“.

Dopady do praxe

Fakulty vysokých škol jsou „faktickými zadavateli“ veřejných zakázek, které slouží k naplnění cílů jejich činnosti v souladu se ZVŠ. Přestože může jít o zakázky, jejichž předmět lze označit za „obdobný“ zakázkám jiných fakult či vysoké školy samotné (např. právní / poradenské služby pro určitý projekt, administrace předmětných veřejných zakázek apod.), výše popsaný přístup umožňuje, aby fakulta nemusela při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky sčítat hodnoty všech obdobných zakázek zadávaných v rámci časové souvislosti s jinými zakázkami zadávanými samostatnými organizačními útvary vysoké školy.  Velmi praktické důsledky toto přinese zejména fakultám, které jsou řešiteli projektů financovaných ze strukturálních fondů EU, aby mohly veřejné zakázky v rámci způsobilých výdajů projektu zadávat „samostatně“ bez povinného sčítání hodnot napříč celou univerzitou. Výše uvedeného principu „samostatného zadávání“ však nebudou moci bez dalšího využívat fakulty, kde vnitřní předpis vysoké školy určuje povinné „centrální zadávání“ veřejných zakázek; takové vysoké školy však budou mít jistě možnost do budoucna vyhodnotit přístup k veřejnému zadávání a odlišit veřejné zakázky, jež je smysluplné zadávat centrálně, od zakázek, u nich bude volen individuální přístup v souladu s jejich cíli a potřebami „reálných zadavatelů“.

JUDr. Karel Zuska

AK HOLEC, ZUSKA & Partneři

[1] např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 198/2006

[2] Viz Příloha č. 2 příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI - Pravidla pro výběr dodavatelů OP VaVpI, verze 4.0

[3] http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Stanoviska-expertni-skupiny-MMR-k-ZVZ/Stanoveni-predpokladane-hodnoty-verejnych-zakazek